Předmět sociologie a její struktura
26. 3. 2008
Název "sociologie" - vznikl spojením latinského slova "socius" (druh, společník) nebo "societas" (společnost) s řeckým výrazem "logos" (věda).
Zakladatelem je August Comte (1798-1857).
Sociologie je věda o lidské společnosti a sociálních jevech. Je to věda o společnosti jako systému. Snaží se odhalit zákonitosti, na jejíchž základě se společnost vytvořila , a jimiž se řídí.Pátrá po hybných silách vývoje společnosti.
Zakladatelem je August Comte (1798-1857).
Sociologie je věda o lidské společnosti a sociálních jevech. Je to věda o společnosti jako systému. Snaží se odhalit zákonitosti, na jejíchž základě se společnost vytvořila , a jimiž se řídí.Pátrá po hybných silách vývoje společnosti.
Předmětem sociologie není člověk jako individuum , ale člověk pohybující se v různých sociálních skupinách, kde se spojuje s jinými lidmi.
Sociologové například zjišťují představy a požadavky spotřebitelů na nový výrobek (průzkum trhu), ovlivňují spotřebitele (reklama). Podílejí se na řešení vnitřních problémů podniků a institucí (rozmístění pracovníků, motivace k práci, řešení pracovních sporů, řízení lidí apod.). Na základě průzkumu veřejného mínění poskytují sociologové služby politikům. Zjišťují , s kterými skupinami obyvatelstva může politik počítat, jestli jeho politický program a hesla jsou účinné. Sociologové mohou politikům poradit, jak nejlépe manipulovat veřejným míněním.
Sociologové například řeší sociální problémy výstavby nových měst, městských čtvrtí, jednotlivých podniků, rozložení sítě obchodů a škol apod. Základní znalosti socilogie potřebují především ti, kdo pracují s jinými lidmi, jednají s nimi a nějakým způsobem na ně chtějí působit. Jsou to například vedoucí pracovníci, lékaři, učitelé, velitelé v armádě atd. Je dobré, že i studenti, jako budoucí vedoucí pracovníci, se mohou s těmito základy , spolu se základy psychologie, seznámit už na střední škole. Sociologie nám pomáhá v orientaci v daném sociálním prostředí. Do určité míry nám umožňuje ovlivňovat vlastní řivot.
Sociologové například řeší sociální problémy výstavby nových měst, městských čtvrtí, jednotlivých podniků, rozložení sítě obchodů a škol apod. Základní znalosti socilogie potřebují především ti, kdo pracují s jinými lidmi, jednají s nimi a nějakým způsobem na ně chtějí působit. Jsou to například vedoucí pracovníci, lékaři, učitelé, velitelé v armádě atd. Je dobré, že i studenti, jako budoucí vedoucí pracovníci, se mohou s těmito základy , spolu se základy psychologie, seznámit už na střední škole. Sociologie nám pomáhá v orientaci v daném sociálním prostředí. Do určité míry nám umožňuje ovlivňovat vlastní řivot.
Struktura sociologie
1 - Sociologie obecná - poskytuje obecný teoretický základ , stanoví předmět zkoumání, poskytuje vysvětlení základních pojmů.
Předkládá metody zkoumání, určuje vztah k ostatním vědám. Stanoví , jaké funkce má sociologie plnit. Zkoumá přírodní základy společenského života, problematiku života člověka a prostředí. Zkoumá sociální procesy, sociální vazby, společenské pospolitosti (problém skupin, tříd, účelových skupin apod.)
2 - Sociologie speciální (aplikovaná) - sociologie národů, etnických skupin, mládeže, inteligence, města , venkova.
Je to například sociolegie rodiny, výchovy, umění, náboženství, sportu, medicíny, volného času, sociologie tisku, rozhlasu, televize, filmu. Existuje sociologie politiky (státu, práva, řízení, výzkumu veřejného mínění, mezilidských vztahů), sociologie armády a války, sociální stratifikace (vývoj sociální struktury společnosti)), kriminální sociologie atd.
Sociologie má úzký vztah k ostatním společenským vědám. Nejvíce se překrývá se sociální psychologií, která zkoumá psychické jevy z hlediska jejich společenské podmíněnosti. Především při studiu malých skupin (např.rodiny, školní třídy) se velmi úzce prolínají sociálně psychologická a sociologická hlediska. Hranice mezi oběma vědami jsou dosti neurčité.
Předkládá metody zkoumání, určuje vztah k ostatním vědám. Stanoví , jaké funkce má sociologie plnit. Zkoumá přírodní základy společenského života, problematiku života člověka a prostředí. Zkoumá sociální procesy, sociální vazby, společenské pospolitosti (problém skupin, tříd, účelových skupin apod.)
2 - Sociologie speciální (aplikovaná) - sociologie národů, etnických skupin, mládeže, inteligence, města , venkova.
Je to například sociolegie rodiny, výchovy, umění, náboženství, sportu, medicíny, volného času, sociologie tisku, rozhlasu, televize, filmu. Existuje sociologie politiky (státu, práva, řízení, výzkumu veřejného mínění, mezilidských vztahů), sociologie armády a války, sociální stratifikace (vývoj sociální struktury společnosti)), kriminální sociologie atd.
Sociologie má úzký vztah k ostatním společenským vědám. Nejvíce se překrývá se sociální psychologií, která zkoumá psychické jevy z hlediska jejich společenské podmíněnosti. Především při studiu malých skupin (např.rodiny, školní třídy) se velmi úzce prolínají sociálně psychologická a sociologická hlediska. Hranice mezi oběma vědami jsou dosti neurčité.
